O Mášence

30. listopad 2012 | 19.31 | rubrika: Máša

Jednoho dne v červnu 2006 jsem šla s kamarádkou do zverimexu. Nebyla to výjimečná situace, chodily jsme takhle okukovat kdejaké hlodavce včetně králíků docela často. Nikdy jsem však mamce neodporovala v tom, že nám jedno zvíře doma bohatě stačí - šlo o medvědího křečka. 
Ve zverimexu byla nová paní prodavačka, moc milá, mohly jsme si všechny králíky pomuchlat, a když jsem chovala Mášenku, prohlásila jsem, že toho králíka chci.  Asi v okamžiku mi došlo, že by mi to mamka nikdy nepovolila. Byla jsem tak nadšená svým rozhodnutím, že jsem zavolala mamce a místo otázky jsem spíše oznámila informaci, že si kupuji králíka a jestli ho chce vidět dřív, než ho donesu domů, může mě třeba vyzvednout... Přijela s bráchem, dokonce mi polovinu zaplatila, pomohla mi s klecí, žrádlem, podestýlkou a kralice Máša jela domů! Neuvěřitelné!

P1040621 DSC05075

Mášenka se seznámila s křečicí Kikišou, hopkala po nábytku pěkně vysoko, ladně vyskakovala na postel a ráda běhala okolo stolu. Nechala jsem ji očkovat, brala jsem ji ven i na návštěvy a většinu dne jsem ji nechávala běhat volně po pokoji. Byla od mala neuvěřitelně mazlivá a zůstalo jí to do dnes. Dožaduje se vítání kdykoliv někdo vejde do pokoje.

Jak jsme začínaly s agility?

29. listopad 2012 | 11.25 | rubrika: Náš tým

201107-agility-moravia-open-57 IMG_3190

Vlastně jsem vůbec neměla v plánu dělat agility, jenže jsem šla v září 2006 socializovat Jessie na vinobraní a zrovna tam Agility Klub Třebíč pořádal ukázku výcviku psů. Pár dní na to jsem na internetu narazila na nabídku zúčastnit se "Podzimního táboru s výcvikem agility". Asi jsem si řekla proč ne a v říjnu jsem na čtyři dny odjela do Jeseníků. Jessce byly pouhé 4 měsíce a já žila podivnou představou, že když někdo pořádá tábor agility, že to musí být člověk na svém místě. Nemusí! Byly to hodně dlouhé čtyři dny podzimních prázdnin! Jessie byla v jednom kuse zavřená v kleci, já měla pořádné výčitky a odpočítávala každou minutu, kterou jsem musela prosedět ve společenské místnosti, kam nesměli psi. Přes den se skoro necvičilo, Jessie se dostala na parkur tak na deset minut a zkoušela kladinu, slalom, probíhat bočnicemi a tunely. Jessie byla tak maličká! Nejraději bych té ženské, která to pořádala, zakroutila krkem a hned na to sobě, že jsem tam bez znalostí jela. Naštěstí jsme si tam našly spřízněné duše pro společné vycházky a psychickou podporu - kamarádku Zuzku a jejího zlaťáka Árona.   

Po návratu z tábora jsem se rozhodla agility nedělat dokud Jessie nevyroste a hlavně jsem zanevřela na jakékoliv vedení (myslím výcvikáře) a nastudovala si všechno sama z knih a internetu. 

calibra IMG_3189

Na začátku letních prázdnin jsem si zjistila, kdo vede agility pro začátečníky a v červenci 2007 jsem se vydala na svůj první trénink agility k Janě Konečné. Agility najednou začalo dávat smysl! Jessie se na cvičák moc těšila, s nadšením lítala přes překážky a vypadala moc šťatně. Tuhle radost jsem jí nemohla vzít. Celé léto jsem chodila pravidelně na tréninky jednou týdně, výjimečně i dvakrát a pamatuji si trénink skoček a tunelu. U skoček byla tak fascinovaná možností získat pamlsek, že už po druhé hodině jich byla schopná překonat několik v řadě a látkový tunel? Výcvikářka Jana mi chtěla Jessku podržet u tunelu, ale vysmekla se jí a než jsem stihla nadzvednout látku, byla Jessie venku, no a od té doby probíhá látkáč sama.  Na konci prázdnin už uměla všechny překážky. Teda "uměla" - ve slalomu jsem ji musela navádět, u houpačky hlídat a u kruhu vlastně jenom doufat, ale stejně byla neuvěřitelná a v mých očích úplně dokonalá!

Hned v říjnu 2007 jsem vyjela na první neoficiální závody do Blanska. Vyhrály jsme 1. místo a všichni za mnou obdivuhodně chodily a ptaly se jak dlouho trénujeme a jestli to pro jezevčici není nebezpečné, že běhá agility?! (Tenkrát to byla úplná rarita.)

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 112x

Výprava k nové rozhledně

17. listopad 2012 | 17.36 | rubrika: Turistika do r. 2012

Naplánovala jsem letošní závěrečnou Turistiku s Jessie okolo Mařenky. Trochu odlišnou od té, co už "známe".  Jenže člověk míní a osud mění. Několikrát jsem moc netušila, kde jsme, šli jsme úplně jinudy a stejně se většinou dostali tam, kam bylo třeba. Štěstí stálo při nás. 

DSC06386DSC06423

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 59x

Poslušnost 2012

9. listopad 2012 | 18.02 | rubrika: POSLUŠNOST

I když tento rok nejsme členy Kynologického Klubu Třebíč, jako loni, neustále se na sobě snažíme pracovat. Já to samozřejmě potřebuji mnohem víc, než Jesska, protože mám neustále pamlsky ve špatný ruce, se psem zbytečně manipuluji a nebo prostě netuším, jak danou věc natrénovat. Hodně mi v poslední době pomáhá Terka, která se mě snaží jistým způsobem vzdělávat a nasměrovat do pozitivního myšlení. 
Ke vší smůle se Jesska především na vycházkách hodně zlepšila, takže mi nezbývá, než tuto metodu vzít na milost a být trpělivá!  Několik věcí přeučuji (např. obraty), ale i tak si myslím, že jsme ve skvělé formě. (VIDEO)

Děkuji Terce za rady, společnou vycházku, trénink i natáčení a na její úžasný výkon s Argem se můžete mrknout TADY. Mimochodem, moc pěkně jsem jim to natočila, že?!

Na rozcestí

7. listopad 2012 | 12.41 | rubrika: Turistika do r. 2012

DSC06276

Pořádat listopadovou turistiku, to je radost. Je nepsaným pravidlem, že na podzimních vycházkách překonáváme nejen zájem přihlášených, ale nakonec i počet účastníků, a letos tomu nebylo jinak.  Sice mi několik lidí s početnou smečkou dalo na poslední chvíli košem. Přesto nás šlo zase o jednoho víc, než loni.